Mšice: Nenáviděný nepřítel našich zahrad

Mšice: Malí škůdci s velkým apetitem

Mšice jsou malí, ale pěkně otravní návštěvníci našich zahrádek a polí. Tyhle drobné potvůrky s typicky vypouklým tělíčkem dokážou pořádně potrápit kdejakou rostlinu. A není divu, že z nich zahrádkáři nemají radost. Svojí sosáčkem se pustí do listů, stonků i květů, ze kterých vysávají šťávu jako malí upíři. Rostliny pak chřadnou, přestávají pořádně růst a jejich listy, květy i plody se často zkroutí nebo zdeformují. Jako by to nestačilo, mšice jsou i šikovní přenašeči rostlinných virů. Stačí, aby nasály šťávu z nemocné rostliny, a už roznáší nákazu dál na zdravé kousky. Pro každého, kdo se stará o zahradu nebo pole, je boj s mšicemi jako nekonečný příběh. Naštěstí existuje několik fíglů, jak se s nimi vypořádat. Můžeme sáhnout po postřicích, nechat si pomoct od jejich přirozených nepřátel jako jsou berušky, zlatoočky a škvoři, nebo vysadit rostliny, které mšice nemohou ani cítit.

Životní cyklus: Od vajíčka k dospělci

Mšice jsou pozoruhodní malí tvorové, kteří se vyznačují měkoučkým tělíčkem a zajímavým způsobem života. Když se z vajíčka vylíhne samička, nemá křídla a dokáže se množit sama od sebe, aniž by potřebovala samečka. Takhle přivádí na svět další holčičí mšice, které jsou vlastně její přesné kopie. Mladé mšičky rychle vyrostou a samy začnou rodit další potomky, díky čemuž se jejich počet může závratně zvýšit. Ke konci léta se objeví mšice s křídly, které se spáří a nakladou vajíčka odolná vůči zimě. Na jaře se z těchto vajíček vylíhnou nové mšice a celý koloběh začíná znovu. Tenhle šikovný způsob rozmnožování jim umožňuje rychle se rozrůstat a zabydlovat se na nových rostlinách.

Druhy mšic: Rozmanitost a rozšíření

Mšice jsou fascinující součástí našeho přírodního světa - malí, ale přitom neuvěřitelně různorodí živočichové. Když se nad tím zamyslíte, je až neuvěřitelné, že jen u nás můžeme potkat více než 800 druhů těchto drobných tvorů. Každý zahrádkář určitě zná mšici makovou, která si ráda pochutnává nejen na máku, ale i na dalších rostlinkách na záhonech. Stejně tak mšice zelná dokáže pěkně potrápit pěstitele zelí a další brukvovité zeleniny. Co je na mšicích opravdu zajímavé, je jejich životní styl - některé jsou vybíravé a drží se věrně jediné rostliny, zatímco jiné si dopřávají pestřejší jídelníček. Zvláštní kapitolou jsou korovnice, které si na jehličnanech staví své domečky v podobě hálek. Je to vlastně takový malý zázrak přírody, jak se tyto drobné bytosti dokázaly přizpůsobit různým podmínkám a rostlinám, i když jejich přežití závisí na mnoha okolnostech - od počasí až po jejich přirozené nepřátele.

Vlastnost	Mšice
Velikost	1-10 mm
Potrava	Rostlinné šťávy
Výskyt	Celosvětově
Počet druhů	Přes 4000

Poškození rostlin: Sání šťávy a přenos virů

Mšice se řadí k těm největším nepřátelům našich rostlin. V jejich maličkém těle se ukrývá překvapivá schopnost škodit. Když se přisají k rostlině a začnou vysávat její šťávy, připravují ji o životně důležité látky. Rostlina pak chřadne před očima - listy se kroutí, žloutnou, růst se zastavuje a celá rostlina slábne.

Mšice jsou ale zákeřné i jinak než jen sáním. Jak se pohybují z jedné rostliny na druhou, roznášejí s sebou různé virové nákazy. Jakmile se virus dostane do rostliny, začne ji dále ničit zevnitř. V nejhorším případě může rostlina tomuto dvojitému útoku podlehnout. Proto je tak zásadní chránit naše rostliny před mšicemi a dalším hmyzem, který přenáší viry.

Mšice, drobní tvorové s nenasytným apetitem, dokáží s úžasnou efektivitou vysávat životní sílu z rostlin, které si vybraly za svůj cíl.

Radomír Dvořák

Přírodní nepřátelé: Slunéčka, zlatoočky a další

Mšice jsou opravdovou pohromou pro každého zahrádkáře. Naštěstí příroda sama nabízí řešení v podobě jejich přirozených nepřátel. Především slunéčka sedmitečná, tito malí červení broučci s černými tečkami, jsou skutečnými mšicožrouty - každý jedinec spořádá během života ohromné množství mšic. Stejně užitečné jsou i zlatoočky, křehký hmyz se třpytivými křídly, jejichž larvy doslova loví mšice ve dne v noci. V boji proti mšicím pomáhají i pestřenky, které často vidíme poletovat mezi květy - jejich larvy jsou dravé a mšice jsou pro ně hlavní potravou. Nesmíme zapomenout ani na pavouky, škvory a různé druhy ptáků, kteří všichni přispívají k přirozené rovnováze na zahradě. Když těmto spojencům vytvoříme vhodné podmínky, odmění se nám zdravou zahradou bez chemie.

Prevence a ochrana: Tipy pro zdravou zahradu

Každý zahrádkář to zná - sotva začne jaro, už se na rostlinách objeví ty protivné mšice. Tyhle malinké potvůrky dokážou pěkně potrápit, když vysávají šťávu z našich rostlinek a ještě k tomu je všelijak křiví a deformují. A jako by to nestačilo, roznáší i různé nemoci. Ale nemusíme zoufat, existuje spousta fíglů, jak se s nimi vypořádat. Klíčem k úspěchu je pravidelně procházet zahradu a kontrolovat rostliny. Hlavně nezapomeňte nakouknout pod listy, tam se ty potvůrky nejradši schovávají. Čím dřív je objevíte, tím líp se jich zbavíte. V boji proti mšicím máme i spojence z říše hmyzu. Berušky, zlatoočky, pestřenky nebo škvoři - ti všichni si na mšicích rádi pochutnají. Stačí jim vytvořit příjemné prostředí vysazením rostlin jako je kopr, měsíček nebo řebříček. A nezapomeňte se dobře starat o své rostlinky. Když budou zdravé a silné, lépe odolají všem škůdcům. Dopřejte jim proto kvalitní hnojivo, správnou zálivku a dost sluníčka.

Chemická ochrana: Insekticidy jako poslední možnost

K chemickým postřikům proti mšicím bychom měli sáhnout až jako k poslední možnosti. Nejdřív je dobré vyzkoušet šetrnější způsoby jako prevenci nebo biologický boj. Když už musíme použít insekticidy, měli bychom to dělat s rozumem a myslet na přírodu kolem nás. Problém je v tom, že postřiky nezabíjí jenom mšice, ale taky užitečné breberky, které by nám na zahradě jinak pomáhaly. Navíc si na ně mšice časem zvyknou a pak už s nimi nic moc nenaděláme. Proto je fakt důležité vybrat správný přípravek přímo na mšice a pořádně si přečíst návod. A samozřejmě nesmíme zapomenout chránit sami sebe - rukavice a rouška jsou základ.