Cibule: Tajemství bohaté úrody z vaší zahrady

Výsadba cibule

Cibule se sází buď na jaře, nebo na podzim, v závislosti na odrůdě a klimatických podmínkách. Jarní výsadba se provádí co nejdříve, jakmile to půda dovolí, obvykle od března do dubna. Podzimní výsadba se provádí od září do října, aby cibulky stihly zakořenit před příchodem mrazů. Před výsadbou je důležité půdu důkladně prokypřit a zbavit plevele. Cibulky se sázejí do řádků vzdálených asi 25 cm od sebe, do hloubky asi 2-3 cm. Po výsadbě je důležité cibulky zalít.

Během vegetace je potřeba cibuli pravidelně zalévat, odplevelovat a případně i přihnojovat. Důležité je také dbát na to, aby cibulky měly dostatek světla. Pokud cibule nemají dostatek světla, jejich natě jsou slabé a tenké a plody jsou malé. Sklizeň cibule probíhá v závislosti na odrůdě a termínu výsadby od července do září. Cibule je zralá tehdy, když její nať zvadne a začne se pokládat k zemi. Po sklizni je potřeba cibuli nechat oschnout na slunci nebo v dobře větrané místnosti. Poté se cibule uskladní na suchém a chladném místě.

Plod cibule, tedy cibule samotná, je vlastně zdužnatělá báze listů. Cibule obsahuje celou řadu vitamínů a minerálů, jako je vitamín C, vitamín B6, draslík, mangan a další. Cibule má také antibakteriální a protizánětlivé účinky. Cibule se používá v kuchyni k dochucování nejrůznějších pokrmů.

Pěstování cibule

Cibule se řadí mezi nejoblíbenější druhy zeleniny pěstované na českých zahrádkách. Není divu, její chuť je nezaměnitelná a využití v kuchyni široké. Pěstování cibule není náročné, zvládne ho i začátečník. Stačí dodržet pár základních pravidel. Cibule má ráda slunné stanoviště a propustnou, humózní půdu. Semínka vyséváme od března do dubna, sazečku sázíme v dubnu a květnu. Důležitá je pravidelná zálivka, zejména v období sucha. Cibuli sklízíme od července do září, kdy nať polehne a začne zasychat. Plodem cibule je cibule, tedy z botanického hlediska cibule. Ta se skládá z vrstev dužnatých listů, které slouží jako zásobárna vody a živin. Uprostřed cibule se nachází vegetační vrchol, ze kterého vyrůstají listy a květní stvol. Barva, tvar a velikost cibule se liší podle odrůdy. Existují cibule bílé, žluté, červené i fialové, kulaté, ploché i protáhlé.

Cibule, ta je zákeřná. Myslíš si, že už jsi na konci, že už jsi všechny slzy vyplakal, a ona na tebe vytáhne další vrstvu.

Božena Němcová

Zalévání a hnojení

Cibule má ráda vlhkou půdu, ale pozor na přemokření, které jí nesvědčí a může vést k hnilobě kořenů. Zaléváme ji proto pravidelně, ale s mírou, a to zejména v období od výsadby do tvorby cibulí. Jakmile nať začne polehávat a žloutnout, zálivku postupně omezujeme a necháme cibuli zatáhnout. Co se týče hnojení, cibule ocení na živiny bohatou půdu. Před výsadbou je vhodné zapravit do záhonu kompost nebo jinou organickou hmotu. Během vegetace můžeme cibuli přihnojit 1-2x hnojivem s vyšším obsahem draslíku, který podporuje tvorbu velkých a dobře skladovatelných cibulí. Vyhněte se ale hnojivům s vysokým obsahem dusíku, ta by způsobila bujný růst natě na úkor cibulí. Pamatujte, že správná zálivka a hnojení jsou klíčem k bohaté úrodě chutných a zdravých cibulí.

Sklizeň cibule

Cibule se obvykle sklízí po 100 až 120 dnech od výsadby, záleží na odrůdě a podmínkách pěstování. Zralost cibule poznáme podle toho, že nať začne žloutnout a polehávat k zemi. To je signál, že cibule přestala růst a začala ukládat živiny do plodu. V tuto chvíli je důležité omezit zálivku, aby cibule mohla pořádně dozrát a netvořila nové kořeny.

Při sklizni opatrně podebereme cibuli vidlemi nebo rýčem a vytáhneme ji ze země. Je důležité nepoškodit plod, aby se do něj nedostaly plísně a choroby. Cibuli necháme na záhonu oschnout, ideálně na slunci po dobu několika dní. Během této doby se slupka cibule zpevní a bude lépe chránit plod. Po oschnutí cibuli očistíme od hlíny a zbytků natě. Nať můžeme zkrátit, ale necháme alespoň 5 cm, abychom cibuli nepoškodili.

Sklizenou cibuli skladujeme na suchém, chladném a dobře větraném místě. Ideální teplota pro skladování cibule je kolem 0-4 °C. Cibuli můžeme skladovat v bednách, koších nebo zavěšenou v punčochách. Důležité je, aby cibule nebyla ve vlhkém prostředí a aby k ní mohl proudit vzduch.

Skladování cibule

Cibule patří mezi základní potraviny, bez kterých se neobejde snad žádná kuchyně. Abychom si ale její chuť a aroma mohli užívat co nejdéle, je potřeba ji správně skladovat. Základní pravidlo zní: cibule nesnáší vlhkost. Proto ji nikdy neskladujte v lednici, kde by rychle zplesnivěla. Ideální je suché, tmavé a dobře větrané místo s teplotou okolo 10-15 °C. Skvěle se hodí spíž, sklep nebo chladnější chodba.

Vlastnost	Cibule
Tvar	Kulatý až mírně protáhlý
Barva slupky	Žlutá, hnědá, červená, bílá
Chuť	Štiplavá, sladká (závisí na odrůdě)

Důležité je také cibuli správně skladovat. Nikdy ji nenechávejte v igelitovém sáčku, kde by se zapařila. Nejlepší je skladovat ji volně loženou v proutěném košíku, v papírové krabici s otvory nebo v síťce zavěšené na suchém místě. Cibule potřebuje dýchat, aby nezačala hnít.

Při skladování cibule dbejte na to, aby nebyla v blízkosti brambor. Ty totiž uvolňují vlhkost a ethylen, což urychluje kažení cibule. Stejně tak ji neskladujte v blízkosti ovoce, které také produkuje ethylen.

Pokud se vám i přes veškerou snahu stane, že cibule začne klíčit, nezoufejte. Klíčky a nať můžete bez obav použít do polévek, pomazánek nebo salátů. Cibule samotná pak bude mít o něco ostřejší chuť.

Choroby a škůdci

Cibule a její plody, i když jsou pro nás prospěšné, mohou být bohužel napadeny různými chorobami a škůdci. Mezi nejčastější choroby patří plíseň cibulová, která se projevuje žloutnutím a usycháním natě. Listy napadené rostliny jsou pokryté šedofialovým povlakem. Další hrozbou je pak bílá hniloba cibule, která způsobuje měknutí a hnití cibulí. Rostliny napadené touto chorobou obvykle během vegetace vadnou a odumírají. Pozor si musíme dávat i na fusariové vadnutí cibule, které se projevuje žloutnutím a odumíráním listů od špiček. Kromě chorob mohou cibuli napadat i různí škůdci. Mezi nejznámější patří vrtalka pórová, jejíž larvy vyžírají chodbičky v listech a cibulích. Přítomnost tohoto škůdce poznáme podle zkroucených a zdeformovaných listů. Škodit může i háďátko zrnkové, které způsobuje deformaci cibulí. Napadené cibule jsou drobné a deformované. Ochrana cibule před chorobami a škůdci spočívá v preventivních opatřeních, jako je střídání plodin, výběr odolných odrůd a správná péče o rostliny. Důležitá je také včasná identifikace problému a použití vhodných ochranných prostředků.

Odrůdy cibule

Cibule se pyšní neuvěřitelnou rozmanitostí odrůd, z nichž každá má své specifické vlastnosti a využití v kuchyni. Liší se tvarem, barvou, chutí i dobou sklizně. Mezi nejoblíbenější patří žlutá cibule, která je univerzální a hodí se téměř do všech slaných pokrmů. Její chuť je štiplavá a má delší trvanlivost. Bílá cibule má jemnější, sladší chuť a používá se do salátů, omáček a dipů. Červená cibule se vyznačuje svou krásnou barvou a mírně nasládlou chutí, která se skvěle hodí do salátů a sendvičů. Šalotka, menší a jemnější příbuzná cibule, má delikátní chuť a používá se do omáček, polévek a marinád.

Plod cibule, tedy cibule samotná, se skládá z několika vrstev suknic, které jsou vlastně modifikovanými listy. Uprostřed cibule se nachází vegetační vrchol, ze kterého vyrůstají listy a květní stvol. Chuť cibule se liší podle odrůdy a obsahu silic. Obecně platí, že čím je cibule štiplavější, tím více silic obsahuje. Cibule je bohatá na vitamíny a minerály, zejména vitamín C, draslík a kyselinu listovou. Má antibakteriální a protizánětlivé účinky a je prospěšná pro zdraví srdce a cév.