Tajemství krásné zahrady? Začněte s výběrem té správné elky!

Krása jehličnanu: Elka v zahradě

Elka, symbol Vánoc a zimních svátků, nemusí zdobit jen naše domovy. Existuje mnoho druhů jedlí, které se skvěle hodí i do zahrady. Mezi nejoblíbenější patří jedle bělokorá (Abies alba), která zaujme svým majestátním vzhledem a sytě zelenými jehlicemi. Dorůstá do úctyhodných rozměrů, proto se hodí spíše do větších zahrad. Pro menší prostory je ideální jedle korejská (Abies koreana), která roste pomaleji a dorůstá menší výšky. Její specialitou jsou krásné, fialové šišky. Pokud toužíte po netradiční elce, zvolte jedli španělskou (Abies pinsapo). Její modrozelené jehlice a nepravidelný tvar koruny z ní dělají nepřehlédnutelný solitér. Ať už zvolíte jakýkoli druh, nezapomeňte, že jedle potřebují dostatek prostoru a kyselou, vlhkou půdu. S trochou péče se vám odmění svou krásou po celý rok, nejen o Vánocích.

Výběr správné odrůdy pro vás

Výběr té pravé odrůdy jedle pro vaši zahradu závisí na mnoha faktorech. Zvažte, kolik máte prostoru, protože jedle mohou dorůstat do impozantních rozměrů. Pro menší zahrady se hodí kompaktní odrůdy jako korejská jedle 'Silberlocke' s efektními stříbrnými jehlicemi. Naopak do rozlehlých zahrad se báječně hodí majestátní jedle bělokorá (Abies concolor) s modrozelenými jehlicemi a příjemnou citrusovou vůní. Dalším faktorem je odolnost vůči klimatickým podmínkám. Zatímco jedle bělokorá snáší dobře sucho, jedle kavkazská (Abies nordmanniana) preferuje vlhčí prostředí. Nezapomeňte také na vzhled - od sytě zelené jedle korejské po stříbrnou jedli ojíněnou (Abies concolor 'Candicans'), výběr je opravdu pestrý. Informujte se v zahradnictví o specifických nárocích jednotlivých druhů a odrůd, abyste si vybrali tu nejvhodnější jedli, která vám bude dělat radost po mnoho let.

Výsadba a péče o elku

Elka, správněji nazývaná olše, je majestátní strom s charakteristickými šišticemi a srdčitými listy. Existuje několik druhů olší, ale v Česku se nejčastěji setkáme s olší lepkavou (Alnus glutinosa) a olší šedou (Alnus incana). Pro zdárný růst preferuje olše vlhčí stanoviště, jako jsou břehy rybníků a potoků. Dobře se jí daří i na slunci, ale snese i polostín. Půda by měla být kyselá až neutrální, s dostatkem živin.

Výsadba olše se provádí na jaře nebo na podzim. Důležité je vybrat zdravou sazenici s dobře vyvinutým kořenovým systémem. Pro výsadbu vykopejte jámu dvakrát větší než je kořenový bal. Na dno jámy je vhodné dát vrstvu kompostu. Po zasazení sazenici důkladně zalijte a půdu kolem kmínku zasypte mulčem, který udrží vlhkost.

Olše je nenáročný strom, který nepotřebuje žádnou zvláštní péči. V prvních letech po výsadbě je důležitá pravidelná zálivka, a to zejména během suchých období. Starší stromy si s nedostatkem vláhy poradí lépe. Hnojení olše není nutné, ale pokud chcete podpořit její růst, můžete na jaře aplikovat hnojivo s obsahem dusíku. Řez olše se provádí pouze v případě potřeby, například pokud je strom příliš hustý nebo má poškozené větve.

Elka, strom tak majestátní, s korunou do nebe sahající, je symbolem síly a odolnosti, přečkává staletí a sleduje běh lidských životů.

Anežka Nováková

Choroby a škůdci elky

Elky, majestátní stromy s rozložitou korunou, bohužel neunikají nástrahám nemocí a škůdců. Jedním z nejvážnějších problémů je grafióza, houbová choroba způsobená houbou Ophiostoma ulmi. Ta napadá cévní systém stromu a brání tak v transportu vody a živin. Příznaky grafiózy zahrnují vadnutí a žloutnutí listů, odumírání větví a v konečné fázi i celého stromu. Šíření grafiózy napomáhají lýkožrouti, kteří přenášejí spory houby z nemocných stromů na zdravé.

Dalším škůdcem, který může elky ohrozit, je bekyně zlatořitná. Housenky tohoto motýla se živí listy elky a při přemnožení mohou způsobit holožír. Elky jsou také náchylné k napadení mšicemi, které sají rostlinné šťávy a oslabují tak stromy. Mezi další choroby, které se u elky mohou vyskytnout, patří padlí jilmowe a skvrnitost listů. Pro udržení zdravých elkových porostů je důležitá prevence, jako je výběr odolných odrůd, včasná likvidace napadených stromů a podpora přirozených nepřátel škůdců.

Elka jako vánoční stromek

Smrk ztepilý je v Česku nejčastější volbou vánočního stromku. Oblíbený je pro svou typickou vůni, sytě zelenou barvu a pyramidální tvar. Jeho jehličí je krátké a pichlavé, což mu propůjčuje charakteristickou texturu. Smrk ztepilý jehličnatý strom, který se přirozeně vyskytuje v horských oblastech Evropy. Dorůstá výšky až 60 metrů a dožívá se stovek let. Pro vánoční účely se pěstují speciální druhy smrku ztepilého, které mají hustší větve a kompaktnější tvar.

Vlastnost	Smrk ztepilý	Borovice lesní
Jehličnatý/Listnatý	Jehličnatý	Jehličnatý
Typická výška (dospělý strom)	30-50 m	25-40 m
Délka života	Až 200 let	Až 600 let

Kromě smrku ztepilého se jako vánoční stromek používají i jiné druhy jehličnanů, například borovice lesní nebo jedle bělokorá. Borovice lesní má delší a měkčí jehličí než smrk a její vůně je pryskyřičnatější. Jedle bělokorá se vyznačuje plochým jehličím s tupými konci, které neopadává tak snadno jako u smrku.

Při výběru vánočního stromku je důležité dbát na jeho čerstvost. Čerstvý stromek poznáte podle pružných větví a lesklého jehličí, které se neláme ani neopadává.

Inspirace: Elka v zahradním designu

Elka, jehličnatý strom s charakteristickou kuželovitou korunou, se stává stále oblíbenějším prvkem zahradní architektury. Existuje mnoho druhů elěk, z nichž každý má své specifické vlastnosti a využití. Například smrk ztepilý (Picea abies), domácí druh v české krajině, je známý svou odolností a rychlým růstem. Pro menší zahrady se hodí zakrslé odrůdy smrku bílého (Picea glauca), které dorůstají do výšky maximálně několika metrů.

Elky v zahradě plní nejen estetickou funkci, ale slouží také jako větrolamy, poskytují stín a vytvářejí soukromí. Vysazují se solitérně, do skupin, ale i do živých plotů. Zajímavě působí kombinace elěk s jinými druhy jehličnanů, například s borovicemi, jedlemi či tisovci. Kontrastní vzhled dodají zahradě listnaté stromy a keře, například javory, břízy nebo hortenzie.

Při výběru elky do zahrady je důležité zohlednit velikost pozemku, typ půdy a světelné podmínky. Většina elěk preferuje slunné stanoviště a propustnou, mírně kyselou půdu. Pravidelná zálivka je důležitá zejména u mladých stromků. Elky jsou relativně nenáročné na údržbu, nicméně je vhodné je pravidelně kontrolovat a odstraňovat suché či poškozené větve.

Tipy pro zdravou a krásnou elku

Vánoční stromeček, symbol Vánoc a radosti, si zaslouží tu nejlepší péči, aby nám dělal společnost co nejdéle. Správná volba druhu je prvním krokem k zdravé a krásné elce. Mezi nejoblíbenější patří jedle kavkazská, známá svými hustými jehlicemi a dlouhou trvanlivostí. Pokud preferujete tradiční vůni, sáhněte po smrku ztepilém, ale počítejte s tím, že jeho jehličí opadává o něco dříve.

Než elku usadíte do stojjanu, zkraťte kmínek o 2-3 cm, aby lépe nasávala vodu. Stojan s nádobkou na vodu je nezbytností, stromeček potřebuje denně až 2 litry vody. Vyhněte se umístění elky blízko radiátoru nebo krbu, suchý vzduch urychluje opadávání jehličí. Pravidelné rosení koruny vlažnou vodou pomůže udržet jehličí svěží a hydratované.

Pro zachování syté barvy jehličí a prodloužení životnosti stromku můžete použít speciální výživu pro řezané stromky, kterou seženete v zahradnictvích. Dodá elce potřebné živiny a zabraňuje růstu bakterií ve vodě. S trochou péče a lásky vám vánoční stromeček bude dělat radost po celé svátky.