Střemcha: Zapomenutý poklad do vaší zahrady

Střemcha: Krása i užitek

Střemcha obecná, známá také jako ptačí třešeň, je okrasný strom nebo keř, který na jaře zdobí českou krajinu svými bílými květy uspořádanými do nádherných hroznů. Její krása je však jen jednou z mnoha předností. Plody střemchy, drobné černé peckovice, jsou sice trpké, ale jedlé a plné vitamínů, minerálů a antioxidantů. Tradičně se z nich připravují marmelády, sirupy, likéry a používají se i k dochucení dezertů. Střemcha je nenáročná dřevina, které se daří na slunných i polostinných stanovištích s vlhčí půdou. Její odolnost vůči mrazu a chorobám z ní činí ideální volbu pro zahrady i parky. Kromě estetické a chuťové hodnoty má střemcha i významné léčivé účinky. Odvary z květů a plodů se používají při zažívacích potížích, nachlazení a horečce. Střemcha je zkrátka krásná a užitečná dřevina, která si zaslouží naše uznání a místo v naší blízkosti.

Druhy a odrůdy pro každou zahradu

Střemcha obecná (Prunus padus) je u nás doma v lužních lesích a hájích. Na zahradách se pěstuje pro své krásné bílé květy uspořádané v převislých hroznech, které nádherně voní a lákají včely. Existuje několik zajímavých kultivarů, například 'Plena' s plnými květy nebo 'Colorata' s růžovými květy a purpurovými listy. Pokud toužíte po něčem menším, zvolte si střemchu hroznovitou (Prunus virginiana), která dorůstá do výšky maximálně 5 metrů.

Srovnání střemchy s třešní a višní

Vlastnost	Střemcha	Třešeň	Višeň
Velikost plodu	Malý (do 1 cm)	Střední (1-2 cm)	Střední (1-2 cm)
Chuť plodu	Kyselá, trpká	Sladká	Kyselá, sladká
Použití	Marmelády, likéry	Přímá konzumace, moučníky	Přímá konzumace, kompoty

Co se týče ovocných stromů a keřů, výběr je opravdu široký. Jabloně, hrušně, třešně, višně, slivoně, meruňky, broskvoně – to je jen malý výčet možností. Každý ovocný druh má navíc nespočet odrůd, které se liší chutí plodů, dobou zrání, odolností vůči chorobám a dalšími vlastnostmi. Při výběru odrůdy je důležité zohlednit klimatické podmínky a typ půdy ve vaší zahradě. Pro menší zahrady jsou vhodné zákrsky nebo ovocné stěny, které šetří místo.

Výsadba: Kdy a kam se střemchou

Střemcha obecná, známá také jako střemcha hroznatá, je krásný a nenáročný ovocný keř, který se skvěle hodí do českých zahrad. Nejlepší období pro výsadbu sazenic střemchy je podzim, konkrétně období od října do listopadu. V tomto období je půda ještě teplá a vlhká, což umožňuje kořenům sazenic dobře se uchytit před zimou. Pokud nestihnete podzimní výsadbu, můžete střemchu vysadit i brzy na jaře, jakmile rozmrzne půda. Důležité je vybrat pro střemchu vhodné stanoviště. Střemcha preferuje slunné až polostinné stanoviště s vlhčí, ale dobře propustnou půdou. Ideální je hlinitopísčitá půda s neutrálním až mírně kyselým pH. Střemcha snese i mírný zástin, ale v přílišném stínu bude plodit méně. Co se týče výběru místa, střemcha není náročná na prostor a dobře se jí daří i v menších zahradách.

Střemcha, strom plný tajemství, jehož bílé květy, opředené sladkou vůní, skrývají v sobě příslib šťavnatých plodů.

Dobromila Krásná

Půda a zálivka: Co střemcha potřebuje

Střemcha obecná, ať už ve formě stromu nebo keře, není na půdu příliš náročná. Nejlépe se jí ale daří v mírně kyselé až neutrální zemině, která je bohatá na živiny a dobře propustná. Pokud máte na zahradě těžkou jílovitou půdu, je vhodné ji před výsadbou střemchy vylehčit přidáním písku nebo kompostu. Důležitá je také dobrá drenáž, aby nedocházelo k přemokření kořenů. Střemcha snese i mírné zastínění, ale pro bohatou úrodu plodů je ideální slunné stanoviště.

Co se týče zálivky, střemcha obecná je poměrně odolná vůči suchu. Nicméně, pravidelná zálivka, zvláště v období sucha a během zrání plodů, jí prospěje a zajistí bohatší úrodu. Mladé stromky a keře je potřeba zalévat častěji než vzrostlé rostliny. Důležité je nenechat půdu zcela vyschnout, ale zároveň se vyvarovat přemokření. Při zalévání se snažte lít vodu přímo ke kořenům a vyhněte se smáčení listů, abyste předešli vzniku houbových chorob.

Řez není nutností, ale prospívá

Střemcha obecná, stejně jako ovocné stromy a keře, nepotřebuje řez k přežití. Nicméně, správný řez může podpořit zdraví, krásu a plodnost rostliny. U střemchy se doporučuje prosvětlovací řez, který zajistí dostatek světla i vnitřním větvím. Odstraňují se staré, slabé nebo křížící se větve. Tím se podpoří růst nových, zdravých výhonů a bohatší kvetení. U ovocných stromů a keřů má řez za cíl optimalizovat úrodu. Pravidelným řezem se odstraňují neperspektivní výhony a vytváří se vzdušná koruna, která umožňuje lepší přístup světla a vzduchu k plodům. Řez ovocných stromů a keřů je specifický pro každý druh a liší se i v závislosti na stáří a kondici rostliny. Pro správný řez je vhodné seznámit se s konkrétními požadavky daného druhu a odrůdy.

Choroby a škůdci: Na co si dát pozor

Střemcha obecná je naštěstí poměrně odolná rostlina, ale i tak se na ní můžou vyskytnout někteří škůdci a choroby. Mezi nejčastější patří mšice, které napadají listy a mladé výhonky a způsobují jejich deformaci. Dalším nepřítelem je puklice švestková, která se projevuje jako drobné hnědé štítky na větvích. Z chorob je nejčastější moniliová hniloba plodů, která postihuje zejména plody ve vlhkém prostředí. Proti mšicím a puklicím lze bojovat postřikem vhodnými insekticidy. Důležitá je prevence – pravidelný řez a odstraňování napadených částí rostlin.

Ovocné stromy a keře jsou bohužel náchylnější k různým chorobám a škůdcům. Mezi nejčastější choroby patří strupovitost jabloní a hrušní, padlí, monilióza a kadeřavost listů broskvoní. Mezi škůdce patří mšice, svilušky, obaleči, pilatky a další. Proti chorobám a škůdcům existuje celá řada přípravků, ale důležitá je především prevence. Ta spočívá ve výběru odolných odrůd, vhodné poloze a péči o stromy a keře. Důležitý je pravidelný řez, odstraňování napadených částí rostlin a podpora přirozených nepřátel škůdců.

Sklizeň a zpracování plodů

Střemcha obecná plodí drobné černé peckovice, které známe jako "střemchy". Ty dozrávají od července do srpna a sbíráme je plně zralé, kdy mají tmavě modrou až černou barvu a sladkokyselou chuť. Plody se snadno oddělují od stopek. Sklízíme je ručně, otrháváním přímo z větví, nebo můžeme použít nůžky na ovoce, abychom nepoškodili větvičky. Střemchy jsou vhodné k přímé konzumaci, ale častěji se z nich připravují různé dobroty. Můžeme je sušit, zavařovat, vyrábět z nich marmelády, džemy, sirupy, šťávy, kompoty, likéry a vína. Hodí se i na pečení, do buchet, koláčů a dezertů. Střemchové plody obsahují vitamíny C a B, minerály a antioxidanty. Mají svíravé a protizánětlivé účinky a používají se v lidovém léčitelství.

Střemcha v kuchyni: Inspirace a recepty

Střemcha obecná, známá také jako ptačí třešeň, je opomíjený poklad české kuchyně. Její plody, drobné černé peckovice, mají sladkokyselou chuť s mírně nahořklým dozvukem. Ačkoliv se dají jíst i syrové, tepelnou úpravou jejich chuť získá na intenzitě. Zavařenina ze střemchy je tradiční pochoutkou, která se skvěle hodí k palačinkám, lívancům nebo do buchet. Můžete ji ale použít i jako originální dochucovadlo do omáček k masu, zejména ke zvěřině. Střemcha se výborně doplňuje s čokoládou, a tak si na své přijdou i milovníci dezertů. Vyzkoušejte lahodný střemchový koláč s drobenkou nebo připravte netradiční zmrzlinu. Plody střemchy se dají sušit a následně z nich připravit čaj, který má uklidňující účinky. Listy se pak používají k dochucení likérů a sirupů. Ať už se rozhodnete střemchu zpracovat jakkoliv, určitě vás překvapí svou jedinečnou chutí a vůní.